Po dobytí vlastního italského území Římem a zmocněním se nadvlády nad všemi italskými oblastmi zbýval nepřítel vnější – Kartágo. Kartágo byla foinická osada na severu Afriky. Bylo silné, ekonomicky zajištěné, opíralo se o dvojí druh bohatství. První plynulo z velkostatkářských latifundií, druhým zdrojem byl obchod a loďstvo. Římané si tuto situaci uvědomovali, Kartagince nenáviděli a výsměšně je nazývali Punové. Proto se války, ke kterým došlo, nazývají punské.První punská válka proběhla v letech 264 – 241 př.n.l. – válka o Sicílii. Bojovalo se v oblasti Syrákús, v oblasti dnešního Palerma. Poté se boje přenesli na sever Afriky. R. 241 př.n.l. rozhodli Římané námořní bitvou u Aegatských ostrovů válku ve svůj prospěch. Území římského státu ležící mimo Itálii a spravovaná římskými úředníky byla označována jako provincie.

První provincií se stala Sicílie (její část, která dříve patřila Kartágu), druhou provincií byla Sardinie, k níž byla administrativně připojena Korsika.Obchodní lodě Římanů a jejich spojenců v Itálii, které se vydávaly na cestu po Jaderském a Iónském moři, se stále častěji stávaly kořistí ilyrských pirátů. To vedlo k první ilyrské válce 229 – 228 př.n.l., kterou Římané vyhráli – získali tak kontrolu nad plavbou z Itálie na Balkán a také navázali diplomatické kontakty s Řeky. Ve druhé ilyrské válce v r. 219 př.n.l. svůj vliv v ilyrské oblasti upevnili.V letech 225 – 222 př.n.l. vedli Římané válku s Kelty. Odrazili útok keltských kmenů a v dalším průběhu bojů pronikli hluboko do Pádské nížiny. Keltové museli dát Římanům rukojmí a zaplatit jim válečnou náhradu.V letech 218 – 201 př.n.l. proběhla druhá punská válka. Kartaginci po porážce budovali vojenské pozice – kartaginský vojevůdce Hamilkar Barkas (přezdívka Blesk), jenž v závěrečné fázi první punské války vedl boje na Sicílii a útočil na pobřeží Itálie, rozšiřoval nyní kartáginské državy na Pyrenejském poloostrově (v Hispánii). Po jeho smrti velitelskou funkci převezme jeho pětadvacetiletý syn Hannibal. Ten s celou armádou a hlavně se slony přejde Pyreneje a Alpy a objeví se na severu Itálie. Pochod byl velmi obtížný a Kartaginci utrpěli citelné ztráty. V Pádské nížině se na jejich stranu přidaly keltské kmeny.V r. 217 př.n.l. se s Římany střetl u Trasimenského jezera. Hannibal netáhl na Řím, ale vydal se do jižní Itálie (chtěl dobýt Capuu).

V r. 216 př.n.l. poráží Řím u Cann, zničí jeho vojsko a Řím je na pokraji rozdrcení své moci. Až v r. 212 př.n.l. se Římané zmocní Syrákús a v r. 211 př.n.l. znovu ovládnou Capuu. Kartaginský vliv v jižní Itálii slábne i proto, že Hannibalův bratr Hasdrubal nepřijde Hannibalovi na pomoc. V r. 207 př.n.l. je Hasdrubal v rámci vojenského střetu v Umbrii zabit. Spolu s Puny proti Římanům bojuje i Filip V. Makedonský, proto mluvíme o první makedonské válce.Finále druhé punské války přichází po r. 204 př.n.l., kdy Scipio vylodil své vojsko v severní Africe. V bitvě u Zamy r. 202 př.n.l. utrpěl Hannibal první, ale rozhodující porážku v průběhu druhé punské války. V r. 201 př.n.l. je pak uzavřen mír. Kartágo bylo zbaveno veškerých držav mimo severní Afriku. Bez svolení Římanů nesměli ani bojovat. Římané pak v r. 197 př.n.l. vytvořili v Hispánii dvě nové provincie. Scipio slavil v Římě triumf a obdržel čestné příjmení Africanus.