referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Streda, 22. októbra 2014
Osobnost z hlediska S. Freuda a C.G. Junga
Dátum pridania:21.11.2003Oznámkuj:12345
Autor referátu:lucinax
 
Jazyk:ČeštinaPočet slov:2 898
Referát vhodný pre:Stredná odborná školaPočet A4:10.6
Priemerná známka:2.99Rýchle čítanie:17m 40s
Pomalé čítanie:26m 30s
 
Úvod
Náš zájem se zde bude soustředit na pojetí osobnosti z hlediska S. Freuda, C.G. Junga. Především proto, že k teorii osobnosti na počátku 20. století nejvíce přispěli psychoanalitikové. Freud popsal dospělého člověka jako výsledek snahy ega ovládnout instintivní pudy a přizpůsobit je formám chování, které jsou dány společností. Jung popsal osobnost jako něco, co je formováno hlavně vzájemným působením protikladných vrozených sklonů k pasivitě a k sebeprosazení, k introverzi a k extraverzi. Osobnost také vykreslil jako srážku zkušenosti a „kolektivního nevědomí“. I další psychoanalytikové zde neméně přispěli k vytvoření celkového pohledu na osobnost člověka, př.: E. H. Erikson, K. Horneyová, E. Fromm, a další.

1. Osobnost z pohledu S. Freuda
Sigmund Freud ( 1856 - 1939 ) byl velikým průkopníkem v oblasti psychologie. Zabýval se hypnózou, sny, neurotickými poruchami a především v pozdějších letech strukturou osobnosti. Je zakladatelem analytické psychologie a na jeho učení navazuje spousta dalších osobností. 1.1. Zdroj osobnosti a jejích vlastností
Hlavním „zdrojem“ osobnosti a jejích vlastností jsou podle Freuda vnitřní, psychodynamické síly, které proudí z homeostatické energetické soustavy organismu. Tyto síly určuje rodová a individuální podstata člověka. Psychodynamická síla člověka proniká v přeměněné podobě do jeho vědomí jako určité motivační proudy. Ty jsou pak určujícími činiteli procesů a obsahů duševního života. Okolní svět má v tomto motivačním pojetí význam spíše druhotný - staví se individuu do cesty. Osobnost je tedy určena vnitřními silami - pudy. Pudy se dostávají do rozporů s okolním světem. Freud dává jako příklad mysl, která je „základnou boje pudů, rozumu a vědomí.“/Mikšík, 1999, str. 31/
Osobnost je tedy dynamický souhrn procesů, které jsou neustále v součinnosti a sporech. Člověk se nechová náhodně, z rozmaru, ale nuceně. Jeho chování je determinováno, i když nevědomě. (Determinováno je i myšlení, cítění, atd. Freud zcela vyloučil nahodilost.)

1.2. Struktura osobnosti
Strukturu Freud rozdělil do tří hladin vědomí - vědomí, předvědomí a nevědomí. Je to jakási mentální mapa mysli. Avšak při svých výzkumech v oblasti psychosexuálního vývoje zjistil, že je toto rozdělení nedokonalé. Vytvořil tedy nový obraz třídílné psychiky, která se skládá id, ega a superega. Nové rozdělení dal do vztahu s předešlým. Vztahy mezi nimi jsou znázorněny na schématu v příloze, obr. č.1.

1.2.1.
 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  ďalejďalej
 
Zdroje: Hunt, M. - Dějiny psychologie ; Portál, Praha 2000; ISBN 80-7178-386-2, Kern, H. a kol. - Přehled psychologie ; Portál, Praha 1999; ISBN 80-7178-240-8, Mikšík, O. - Psychologické teorie osobnosti ; UK- nakl. Karolinum, Praha 1999; ISBN 80-7184-926-X, Nakonečný, M. - Základy psychologie ; Akademia, Praha 1998; ISBN 80-200-0689-3, Nakonečný, M - Encyklopedie obecné psychologie ; Akademia, Praha 1997; ISBN 80-200-0625-7
Copyright © 2000-2014 centrumholdings.com - všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.