referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Pondelok, 21. apríla 2014

Pobox

ATLAS

Prihlásenie

@atlas.sk
Makroekonomická rovnováha a jej poruchy
Dátum pridania:22.02.2006Oznámkuj:12345
Autor referátu:Eliška Havlová
 
Jazyk:ČeštinaPočet slov:1 212
Referát vhodný pre:Základná školaPočet A4:4.4
Priemerná známka:2.98Rýchle čítanie:7m 20s
Pomalé čítanie:11m 0s
 
8.1. Klasický model –

Předpoklady:
- dva ekonomické subjekty:
•firmy – vyrábějí spotřební předměty, služby a kapitálové statky a poptávají se po práci a uskutečňují investice
•domácnosti – spotřebovávají výrobky a služby, nabízejí svoji práci a spoří
- čtyři trhy:
•trh statků – kde nabídka statků je určující pro spotřebitelskou poptávku C a investiční poptávku I
•trh práce – je konfrontací nabídky a poptávky po práci
•trh kapitálu – nabídku kapitálu představují úspory S a poptávku po kapitálu investice I
•trh peněz – nabídka a poptávka po penězích

8.1.1. Trh peněz -
Za základ reálného bohatství je pokládána produkce vyrobená za rok. Peníze jsou zde pouze nástrojem směny. Růst nabídky peněz nevede k bohatství, ale pouze k růstu cenové hladiny. Teorie vychází z kvantitativní teorie peněz (viz. 4.4.1.).

8.1.2. Trh práce –
Raálná mzda wr závisí na nominální mzdě wa a na cenách výrobků a služeb P. Reálná mzda roste s růstem peněžní mzdy a klesá s růstem cen výrobků a služeb

wr = wa / P

Při reálné mzdě (w/P)0 bude nabídka práce vyšší než poptávka po práci, čili bude nezaměstnanost. Pokles nominální mzdy postupně vyrovná nabídku práce s poptávkou po práci (w/P)E = LE . Nabídka práce i poptávka po práci jsou určeny mírou reálných mezd.

Každá reálná mzda nad (w/P)E bude produkovat nezaměstnanost. Teoretický pojem “plná zaměstnanost” je slučitelný se skutečností, že určitá část populace nepracuje (L1 – L0). Tyto osoby nepracují dobrovolně, protože rovnovážná reálná mzda je pro ně příliš nízká.

Z klasické teorie trhu práce vyplývá, že nedobrovolná nezaměstnanost je nemožná, protože výše mzdy se vždy navrátí na svou rovnovážnou úroveň.

8.1.3. Trh kapitálu –
Poptávka po kapitálu je ze strany firem klesající funkcí úrokové sazby i, protože růst úrokové sazby vede k růstu nákladů na kapitál.
Nabídka kapitálu je ze strany domácností rostoucí funkcí úrokové sazby.

Rovnost investic a úspor je zajištěna v klasickém modelu přizpůsobovacím mechanismem, tj. pohybem úrokové sazby. Přirozená úroková míra působí na vyrovnanost mezi úsporami a investicemi.

8.2 Keynesiánský model –
Keynes celý problém I(iE) = S(iE) otočil a zkoumá vliv různých složek agregátní poptávky na tvorbu nabídky, která může, ale nemusí být dostatečná pro plnou zaměstnanost a využití výrobních faktorů.

Agregátní poptávka se zde skládá ze dvou částí:
-spotřebitelská poptávka
-investiční poptávka

8.2.1. Spotřebitelská poptávka –
Spotřební funkci “C” definujeme jako předpokládaný přímo úměrný vztah mezi úrovní národního důchodu a plánovanými spotřebními výdaji domácností.

Funkce úspor “S” předpokládá přímý vztah mezi národním důchodem a částkou důchodu, kterou domácnost ušetří.

Tři skutečnosti, které Keynes odvodil:
a)plánované spotřební výdaje rostou, ale pomaleji než roste důchod
-mezní sklon ke spotřebě = sklon spotřebitelů vynaložit na spotřebu jen část přírůstku důchodu
-mezní sklon k úsporám = s růstem peněžních důchodů úspory rostou, a to rychleji než důchod

b)spotřebitelé začínají šetřit až od určité výše úrovně důchodu

c)jestliže lidé utrácení více, než vydělají, dochází k převisu poptávky nad nabídkou, ale peněžní důchod se musí vždy rovnat vyrobenému produktu.

8.2.2. Investiční poptávka –

V keynesiánském modelu rozhodnutí investovat závisí na očekávaných budoucích výnosech kapitálu a nikoli jako u klasiků na současné mezní produktivitě kapitálu.
Nejdůležitějším poznatkem zde je, že růst úrokové sazby snižuje investiční poptávku, z čehož plyne, že investice závisí na úrokové míře a nikoliv na velikosti důchodu.

8.3. Model AS – AD -

Model ekonomické rovnováhy AS a AD byl popsán v kapitole 3.

8.4. Model IS – LM –

8.4.1. Model IS – LM –
Model IS – LM tvoří jádro moderní makroekonomie. Zachovává nejen hlavní myšlenku, ale i řadu detailů z modelu AS –AD. Model je však rozšířen zavedením úrokové míry jako dalšího faktoru určujícího agregátní poptávku. Za hlavní faktory jsme dosud brali v úvahu výši agregátních výdajů, autonomní výdaje a fiskální politiku. Nyní přidáme další faktor – úrokovou míru a budeme tvrdit, že její snížení zvýší agregátní poptávku. Úrokové míry a důchod jsou společně určovány rovnováhou na trzích statků a aktiv.

Křivka IS – kombinace hodnot úrokové míry a úrovně důchodu; investice (I) se rovnají úsporám (S), tj.na trhu statků je rovnováha
Křivka LM – kombinace likvidity a množství peněz; peněžní poptávka (L) se rovná peněžní nabídce (M), tj. že trh peněz je v rovnováze.

8.4.2. Trh statků a křivka IS –
Křivka IS znázorňuje všechny kombinace úrokové míry a úrovně důchodu, při nichž se plánované výdaje rovnají důchodu. Z následujícího grafu vyplývá, že roste-li úroková míra, klesá efektivnost investic, klesají plánované investice a také klesá agregátní poptávka a naopak, klesá-li úroková míra, roste efektivnost investic, rostou plánované investice a také roste agregátní poptávka.

Při úrokové míře i1 nastává rovnováha na trhu statků v bodě E1. Pokles úrokové míry na hodnotu i2 zvyšuje agregátní poptávku, a tím zvyšuje úroveň výdajů pro každou úroveň důchodu. Nová rovnovážná úroveň důchodu je Y2. Nová rovnováha je v bodě E2 při odpovídající úrokové míře i2.
Strmost křivky IS je závislá na i a na multiplikátoru. Čím je multiplikátor menší, tím je křivka IS strmější.

Shrnutí:
1.Křivka IS zobrazuje kombinace úrokové míry a úrovně důchodu, při nichž je trh statků v rovnováze
2.Křivka IS je klesající, protože zvýšení úrokové míry snižuje plánované investiční výdaje, a tím i agregátní poptávku, což dále snižuje rovnovážnou úroveň důchodu
3.Čím je menší multiplikátor a čím méně jsou investiční výdaje citlivé na změnu úrokové míry, tím je křivka IS strmější
4.Křivka IS se posouvá v důsledku změn autonomních výdajů. Zvýšení autonomních výdajů včetně zvýšení vládních nákupů posouvá křivku IS doprava
5.V bodech napravo od křivky nastává přebytečná nabídka na trhu statků, v bodech nalevo od křivky přebytečná poptávka po statcích

8.4.3. Trhy aktiv a křivka LM –
Trhy aktiv jsou takové trhy, kde se obchoduje s penězi, obligacemi, akciemi, domy a dalšími formami bohatství. Pro náš případ si rozdělíme veškerá aktiva pouze na peníze a na aktiva nesoucí úrok.

Při úrovni důchodu Y2, která je vyšší než Y1, je rovnovážná úroková míra i2, což odpovídá bodu E2 na křivce LM.
Křivka LM čili křivka rovnovážných stavů na trhu peněz ukazuje všechny kobinace úrokové míry a úrovně důchodu, při nichž se poptávka po reálných zůstatcích rovná jejich zásobě. Ve všech bodech křivky LM je trh peněz v rovnováze.

Shrnutí:
1.Křivka LM zobrazuje kombinace úrokové míry a úrovně důchodu, při nichž je trh peněz v rovnováze
2.Je-li v rovnováze trh peněz, je v rovnováze též trh obligací. Křivka LM proto také zobrazuje všechny kombinace úrokové míry a důchodu, při nichž je trh obligací v rovnováze
3.Křivka LM je rostoucí. Při pevně dané peněžní zásobě musí být zvýšení úrovně důchodu, které zvyšuje množství poptávaných peněz, doprovázeno zvýšením úrokové míry. To snižuje množství poptávaných peněz, čímž se zachovává rovnováha na trhu peněz
4.Křivka LM se posouvá v důsledku změn peněžní zásoby. Zvýšení peněžní zásoby posune křivku LM doprava
5.V bodech napravo od křivky LM je přebytečná poptávka po penězích a v bodech nalevo je přebytečná peněžní zásoba

8.4.4. Rovnováha na trzích statků a aktiv –
Shrnutí:
1.Model IS – LM představuje základní model agregátní poptávky zahrnující trhy aktiv a trhy statků. Klade zvláštní důraz na způsoby, jimiž monetrání a fiskální politika ovlivňuje ekonomiku
2.Úroková míra a úroveň výstupu jsou společně určeny simultánní rovnováhou na trzích statků a peněz. Tato rovnováha je určena průsečíkem křivek IS a LM
3.Předpokládáme-li, že výstup se při přebytečné poptávce po statcích zvyšuje a že úroková míra při přebytečné poptávce po penězích roste, pak se ekonomika při posunu některé z křivek zaručeně pohybuje směrem k nové rovnováze. O trzích aktiv obvykle předpokládáme, že se rychle vyčišťují, takže pohyb ekonomiky k nové rovnováze, jenž je reakcí na exogenní změnu, vesměs probíhá po křivce LM
4.Předpokládáme, že jakoukoli úroveň výstupu, po které je poptávka, mohou firmy vyrobit při nějaké konstantní cenové hladině.
 
Copyright © 2000-2014 centrumholdings.com - všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.